Pokud se vydáte na procházku k řece, v lese se poohlédněte po starých pařezech nebo stromech. Možná se vrátíte s košíkem hub.
Nedejte se splést, na houby se opravdu dá vybrat také v těchto dnech. Dokonce pro nezkušené houbaře je to ideální čas, kdy začít. Dostatek vlhkosti a několik slunečných dnů, kdy denní teploty neklesnou pod nulu, nám napoví, že nastal ten správný čas.
Od listopadu do března lze nalézt v našich lesích zajímavé chuťové poklady. V zimním období je menší riziko záměny za známé jedovaté houby samozřejmě pořádně si zkontrolovat svůj úlovek se rozhodně vyplatí. Pokud máte jakékoliv pochybnosti, nedělního houbového oběda se raději vzdejte.
I v zimě můžete nasbírat houby, které jsou nejedlé, ale jejich hořkost vás určitě od jejich konzumace odradí. Pozor si spíše třeba dát na kondici nasbíraných hub, i když jsou na chlad velmi dobře přizpůsobené, několikanásobné noční promrznutí a denní zahřátí jim určitě na kvalitě nepřidá. Dodržujte zásady správného sklizně, igelitový sáček nechte doma a na houby si určitě vezměte košík, sejde se vám i nožík na odříznutí plodnic.
V zimě se také úspěšně vyhnete houfem vytrvalých houbaře, o kterých v sezóně není nouze a pokud upřednostníte klidné procházky po zasněženém lese, romantické houbaření se může stát vaším novým koníčkem. Nečekejte sice plné košíky, zima však potěší nevšedními chuťovými zážitky.
Zimní houbaření má navíc ještě jednu výhodu – nebudete po lese pobíhat v předklonu, zimní houby většinou rostou na pařezech nebo kmenech stromů. Zářivě oranžové plodnice takové plamínky zimní na vás ze zbytků sněhu budou přímo křičet.
Na typické houbařské oblasti můžete v zimě zapomenout, v smrkovém lese toho teď hodně nenajdeme. Oblasti kolem řek, údolí při potocích, listnaté (akátové, bukové, dubové či olšové) lesy – to jsou místa, kam je třeba vybrat. Hledejte na starých pařezech, na živých i odumřelých stromech, někdy se dokonce vyplatí podívat i nad sebe, do koruny stromu. Známá zimní houba uchovec bezový, lidově nazývaná i Jidášovo ucho, roste výlučně na kmenech bezu.
Co můžeme nyní najít
Nejčastěji je to plamínku zimní (zamatovohlúbiková), rostoucí v typických, malých či větších trsech, na pařezech nebo i živých kmenech listnatých stromů, zejména topolů, vrb nebo buků. Plodnice, velké 2 až 8 cm, mají jasnou, žlutooranžová barvu, jsou lesklé, při vyšší vlhkosti nebo po dešti slizké a mírně lepkavé. Typický je dutý, mírně zploštělý, sametově chĺpkatý košťál, podle kterého dostala své jméno. Je to velmi chutná houba, před samotným vařením ji několik minut povaříme ve slané vodě, čímž se zbavíme jí slizovitý povlaku, potom můžeme přidávat do polévek, omáček, nebo jednoduše do smaženice.
plamínku zimní
Uchovec bezový nebo Jidášovo ucho vypadá jako něco mezi medúzou a lidským uchem. Plodnice rostou na kmenech a větvích bezu černého, jsou 30 – 120 mm velké, mají bledou, šedou, hnědou nebo nafialovělou barvu, po dešti jsou pružné a měkce masité, v době sucha chrupavčité a tvrdé. Tato houba nemá sice žádnou výraznou chuť ani vůni, ale kuchaři si ji cení pro její nezaměnitelnou konzistenci. V Číně a Japonsku je mimořádně ceněna, prodává se sušená a před použitím se nechá nabobtnat v horké vodě.
Uchovec bezový
Pôvabnica fialová roste v houfech na lesních loukách a často i v parcích, najdeme ji v listnatých i jehličnatých lesích. Lupeny mají nezaměnitelnou sýtofialovú, později nahnědlou barvu, klobouček je Světle nachová, se šedohnědá nádechem. Jídla (a mimořádně chutná) je až po důkladné tepelné úpravě, v syrovém stavu obsahuje hemolyzin, který způsobuje rozpouštění červeného barviva v červených krvinkách. Vařením se však úspěšně zničí a jídla z této houby jsou zcela neškodné.
Pôvabnica fialová
Hlívu ústřičnou dnes najdeme v každém obchodě, ta z lesa mívá většinou tmavší barvu a výraznější vůni. Roste ve velkých trsech, pokud ji jednou v lese najdeme a opatrně seřízneme, můžeme se na toto místo po čase znovu vrátit a obsloužit se stejně dobře jako ve zmiňovaném supermarketu. Její použití v kuchyni je známo, za zmínku však stojí i léčivé účinky této houby, mj příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu či zlepšuje imunitu. Zkuste si z ní připravit například tinkturu nebo čaj.
tinktura:
Rozmixujeme 50g hub a 2dcl silného čistého alkoholu, směs necháme 2 týdny odstát na teplém a tmavém místě. Potom přefiltrujeme do tmavé láhve, zbylé houby smícháme s vodou v poměru 1: 5, tuto směs asi hodinu vaříme na mírném ohni (aby se odpařilo asi 20 procent louhu). Znovu přefiltrujeme a obě tinktury, lihový extrakt i vodní výluh smícháme. Výsledkem by měla být tinktura s 20 až 25 procenty objemu alkoholu, kterou užíváme dvakrát denně, ráno a večer, půl až jednu kávovou lžičku.
