Úspory se koncentrují především v domácnostech bohatších starších Evropanů.
Eurozóna potřebuje opět nastartovat spotřebitelské výdaje, aby zotavování jejího hospodářství nabralo tempo. Během blokád na zastavení šíření nového koronavirus přitom mnohé domácnosti na kontinentu hodně ušetřili.
Problémem však je, že nejvíce peněz naakumulovali ti spotřebitelé, kteří mají tendence peníze dříve hromadit než utrácet.
Podle analytiků banky Barclays tzv. pandemické úspory se koncentrují především v domácnostech bohatších starších Evropanů, kteří uvízli doma bez možnosti zajít si do restaurace nebo na dovolenou. V jejich případě je menší pravděpodobnost, že začnou více utrácet i na velké položky, na rozdíl od mladších lidí.
Při posuzování tempa zotavování nejvyspělejších ekonomik je přitom rozhodující, zda právě tato skupina spotřebitelů využije svou svobodu a začne více utrácet. Evropa má totiž největší skupinu obyvatel středního věku ze všech regionů světa.
Hromada peněz, která by se mohla uvolnit spolu s blokádami, je obrovská. Barclays odhaduje naakumulované úspory na 600 miliard eur, koncentrují se však zejména v rukou konzervativních obyvatel, což vrhá stín na jejich odblokování.
Podle německé Deutsche Bank by uvolnění úspor mohlo přidat zhruba 1 procentní bod k hospodářskému růstu regionu v roce 2021, který MMF předpovídá na úrovni 4,4%.
Ekonom společnosti UBS Dean Turner se domnívá, že výdaje domácností budou „významnou měrou“ podílet na tzv. postpandemickom oživení, přičemž očekává jejich růst v tomto roce o 2,9%.
Eurozóna potřebuje nové stimuly, protože zotavování její ekonomiky zaostává za USA a Čínou v důsledku dosud pomalého očkování.
Déle než původně předpokládané blokády v Německu vedly ve čtvrtek (15. 4.) tamní významné instituty, aby snížily společnou předpověď hospodářského růstu země v tomto roce o celý procentní bod na 3,7% ze 4,7%.
I údaje Evropské centrální banky signalizují, že za uplynulý rok ušetřily další peníze především lidé starší než 50 let, zatímco finanční situace ve věkové skupině od 16 do 49 let, s větší tendencí k utrácení, ale i vyšším rizikem nezaměstnanosti, se zhoršila.
Situaci nejlépe vystihuje přístup rakouského páru Glorie Sattélovej a Alfonse Pribeka. Před krizí se často stravovali v restauraci, pravidelně chodili do opery a divadla, dvakrát ročně si dopřáli týdenní pobyty v lázních a také výlety do Řecka, Německa a Francie. Po skončení blokád se však zřejmě ke všem těmto aktivitám nevrátí.
„Hned jak to bude možné, půjdeme do lázní, ale kromě toho nic další neplánujeme,“ uvedla 78-letá Sattélová, která žije se svým 81-letým manželem v centru Vídně.
Právě s ohledem na tyto lidi je ECB opatrná. Její nejnovější prognózy předpokládají, že míra úspor, která se během pandemie v minulém roce téměř zdvojnásobila na 25%, se postupně vrátí na úroveň před krizí. Peníze nahromaděné během blokád se však podstatně nesníží.
Německá centrální banka Bundesbank odhaduje, že úspory v zemi se loni zvýšily o 110 miliard eur, a její francouzský protějšek předpokládá, že si domácnosti nahromadily až 120 miliard eur.
Údaje Evropské komise zase odhalili, že i když se úspory domácností v eurozóně zvýšily, jejich zájem o nákup dražších položek v následujících 12 měsících je stále jen mírně nadprůměrný.
